Příspěvek spíše pro majitele zahrad, farem, polí, luk, lesů, rodových statků atp. ale svůj strom si můžete zasadit i na okraj lesa, do podrostu pionýrských dřevin (bříza, vrba, jeřáb, osika, olše) pokud bydlíte v paneláku a po několika letech jej můžete začít pravidelně sklízet. Je to pravda poněkud nejisté ale za zkoušku nic nedáte a čím více semenáčků se ujme první rok, tím větší pravděpodobnost na sklizeň po několika letech.
Kaštanový sad uživí více lidí, než pole pšenice na stejné rozloze. A nejen to. Konzumace jedlých kaštanů má pro organismus větší přínos než pšenice (viz níže). Tudíž, pokud máte v plánu sázet strom (kdekoliv) zvažte Kaštanovník jedlý. LF. BTW: Je to výborný kandidát pro invazivní zahrádkaření. Vhodný spíše do lesů než na zahradu kamarádům místo bazénu.
Kaštanovník jedlý - Castanea sativa
Kaštany jedl člověk již od neolitu, ve středověku se používal rozdrcený místo mouky a k léčbě černého kašle.
Již v minulosti byly využívány jako krmivo pro zvířata a potrava pro lidi, než se rozšířilo pěstování brambor. Plané odrůdy mají drobné plody (lesní kaštany) a kultivary pak velké (zvány též marony).
Charakteristika
Tento strom z čeledi bukovitých kvete poměrně pozdě, v rozmezí června až srpna podle lokality. Jedlých kaštanů se dočkáme zpravidla v září či říjnu. Strom dorůstá výšky až 30 m, ale zpravidla jsou stromy vysoké 6-20 m. Dosahuje šířky asi 10-20 m. Celý strom je tedy tvaru širokého jehlanu a díky listům vypadá velmi dekorativně. Plodit začíná až později, zhruba ve věku 20 let. Listy má velké ve tvaru dlouhé elipsy, řapíkaté a špičaté s výrazným zubovitým okrajem. Barvu mají zelenou, červenofialovou, nebo panašovanou dle pěstované odrůdy. Květem jsou bledozelené dlouhé jehnědy, květy jsou dvoudomé. Plodem je nažka typického vzhledu, zelená s drobnými výrůstky imitujícími trny. Jsou velmi ostnité a pichlavé a jen nesnadno se holou rukou dostanete k tomu tak oblíbenému kaštanu. Je to asi tak stejně obtížné, jako chtít bez rukavic rozbalit pevně stočeného ježka.
Rozšíření
Ve své domovině tento strom vyrůstá poměrně velkých rozměrů a dožívá se stovek let. U nás se pěstuje především v nížinách, kde plní funkci dekorativního stromu. Menší odrůdy jsou vhodné na zahrady jako solitéry a větší se pěstují pro plody.
Možné užití
Jedlé kaštany jsou typickou podzimní pochoutkou. Co si představit malebnějšího než vůni svařáku, vůni pečených kaštanů a za okny sychravý deštivý večer. V obchodech jsou k dostání až do Vánoc.
Plody obsahují 30-60% škrobu, 6-10% bílkovin, 15-20 % sacharózy, dextrin, 2-7% tuků, 40 mg vitamínu C a 15 mg vitamínu B ve 100g plodu. Dále minerální látky jako draslík a fosfor. Pro svůj obsah tříslovin jsou mírně protiprůjmové.
Chybí jim sodík, jsou proto vhodné pro lidi trpící srdečními chorobami a vysokým krevním tlakem. Problémem někdy bývá, jak se k lákavé pochoutce dostat. Slupka je velmi tvrdá a existuje mnoho způsobů, jak kaštany upravovat. Nejznámější je asi naříznout každý kaštan do kříže, aby mohla unikat pára a ve středně vyhřáté troubě upéct. Nenaříznuté kaštany velmi rády pukají tak, že vám označkují celou kuchyň. Lze je též naříznuté vařit.ve vodě nebo v mléce. Další užití je různorodé, jsou výborné jen tak, nebo jako příloha k masu, zvěřině, omáčkám či zapékané ve smetaně. Experimentům je přáno...chuť kaštanů je jemná, moučná a nasládlá, trošku podobná oříškům.
Nároky na pěstování jedlého kaštanovníku jsou střední. Požaduje výživnou humózní půdu, stanoviště na plném slunci a střední vlhkost. Poměrně dobře snáší i ovzduší měst a tak je často k vidění v parcích či městských zahradách a zástavbách.
Listy kaštanovníku se využívají v lidovém léčitelství, mají uklidňující vliv na kašel. Využívají se též ve farmaceutickém průmyslu.
Využít lze i dřevo, které je tvrdé a je využívané v nábytkářském průmyslu.
Ochrana
Kaštanovník nepatří mezi státem chráněné nebo ohrožené druhy.
Zdroj:
D.Lánská, P. Žilák (2006): Jedlé rostliny z přírody, Aventinum
Výživová hodnota jedlého kaštanu a jeho léčivé účinky
Jedlé kaštany mají pro lidský organismus obrovský přínos. Čistí játra od jedovatých zplodin a působí proti průjmům, psychickým poruchám a stavům úzkosti. V lidovém léčitelství a farmakologickém průmyslu se využívají listy jako prostředek proti kašli. Pro svůj nízký obsah cukru jsou vhodné i pro diabetiky. Obsahují více uhlovodíků než většina ořechů a jsou proto výborným energetickým a regeneračním zdrojem. Obsahují také sacharózu jako hlavní cukr a to ve větší míře než pšenice , vlašský ořech či brambory a zatím co glukóza, fruktóza a maltóza jsou obsaženy jen v malých množstvích. Zastoupeny jsou také minerální látky jako je draslík,fosfor,síra,hořčík, vápník,chlorid,sodík,železo,mangan měď zinek a další prvky. Jedlé kaštany se upravují mnoha způsoby,ale asi nejznámější způsob je pečení kaštanů. Nejlepší způsob uchování kaštanů je jejich zamražení v mikrotenových sáčcích. Po rozmrazení si zachovávají svou původní chuť.
V lidovém léčitelství se o kaštanu říká :
"Jeho plod je užitečný proti každé slabosti, která je v člověku. Jez ho často, denně, před a po jídle, a tvůj mozek poroste a bude se naplňovat, tvé nervy zesílí a slabost bude ustupovat." Z listů a plodů je připravují různé výluhy a tinktury a používá se i k výrobě homeopatických léků.
Věda zjistila :
Jedlý kaštan je mezi stromy, tím čím je fenykl mezi bylinami: stoprocentně zdravý, od kořene až po vrchol. V plodech, slupkách, listech i v kůře jsou cenné třísloviny (taniny a bioflavonioidy).
Plody obsahují vedle škrobu (45-58%) a bílkovin (4-7%) hodnotné uhlovodany(22-34%), které slouží všem buňkám, zvláště však nervům, jako přísun energie.
Nadto obsahují plody jedlých kaštanů specifické účinné látky (biogenní aminy, eutrotransmitery), které jsou nutné k nervovému vedení a svalovým vzruchům. V plodech jsou mimoto vitamíny A, B, a C. Protože neobsahují žádné hexóny typu glukózy nebo fruktózy, lze jedlé kaštany doporučit i diabetikům. Jedlé kaštany jsou ideální potravou pro nervy všech osob po čtyřicítce a předcházejí vzniku ztráty paměti.
Konečnými produkty z kaštanů mohou být kaštany kandované,vakuované,kaštanová mouka či vločky,kaštany v alkoholu a mnoho dalších způsobů. Ve Francii a Itálii se z kaštanů vyrábí alkohol, ve Švýcarsku a na Korsice se vyrábí kaštanové pivo. Existují celé obsáhlé kuchařské knihy které se přípravou jídel z kaštanů zabývají. V Americe si například nedokáží ani představit krocana bez kaštanové nádivky,kde toto jídlo je národním pokrmem na den díkůvzdání. Jedlý kaštan je také významnou medonosnou dřevinou a plody jsou ideální jako potrava pro zvěř. Když pomineme výživovou hodnotu kaštanovníku musíme zmínit užitkovou hodnotu dřeva,které je krásné a tvrdé a má stejné nebo podobné vlastnosti jako dřevo dubové , vhodné k výrobě dýh , trvanlivých železničních pražců, stylových kusů nábytku, sudů atd. V jižních zemích , ale i na např. na Slovensku,kde jsou kaštany běžně pěstovány se každoročně pořádají kaštanové slavnosti na kterých jsou k dostání všechny produkty které jsou z kaštanů připravovány. Tyto slavnosti jsou tam opravdovými svátky jedlých kaštanů . nejbližší kaštanové slavnosti můžeme každoročně v září navštívit u našich východních sousedů na Slovensku .
Pečení kaštanů :
Asi nejznámější úprava kaštanů je jejich pečení. Vůně která se při tom uvolňuje je charakteristická a nezaměnitelná a kdo ji jednou ucítil , již ji nikdy nezapomene a když ji i po letech ucítí , vždy ho napadne pouze slovo ,,kaštany“
Postup přípravy pečených kaštanů :
Nejjednodušší způsobem je, když kaštany vložíme do vody a necháme je po dobu několika hodin nasáknout vodou, abychom předešli jejich vysušení během pečení. (není podmínkou)
Kaštany vyjmeme z vody, osušíme a z jedné strany nařízneme slupku do kříže( do X) špičkou nože.
Rozložíme je na plech (nebo pánev) a pečeme 20 minut při 180-210°C, až se slupka otevře a buď hodně ale třeba i málo a kaštany jsou na povrchu křehké, ale uvnitř měkké (zkusíme vidličkou ale lépe je jeden kažtan z várky rozříznout).
Horké kaštany trochu pokropíme vodou, zabalíme do starší utěrky,silně stlačíme, aby popraskala slupka(toto není nutné) a necháme je zde asi pět minut. Pak je přemístíme na keramickou misku zakryjeme talířem, aby příliš rychle nevychladly a s potěšením je pojídáme.
POZOR!!! V případě že kaštany zapomeneme naříznout stává se z nich bomba která v troubě udělá dokonalou spoušť.Kaštan se rozprskne a znehodnotí se .
Pozn :že jsou kaštany hotové poznáme podle toho kdy ucítíme příjemnou a charakteristickou vůni která je charakteristická a nezaměnitelná .Po vychladnutí slupka opět ztvrdne a kaštany se špatně loupou.
Při pražení kaštanů na volném prostranství se používají terakotové nádoby s otvory (mřížkami - podobným cedníkům) položenými nad dřevěném uhlí. V domácím prostředí tj. v kuchyni se používají speciální pražící pánve na kaštany ("chestnut-roasting pan"),které vypadají jako obyčejné pánve, ale mají na dně dírky. Kaštany vložíme na pánev, postříkáme je vodou, zakryjeme poklicí a necháme na středním plameni pražit. Pánví občas zatřepeme. Tak pokračujeme, až je slupka načernalá a bílá dužina začne vykukovat ven naříznutým otvorem; trvá to asi 5 až 10 minut. Pokud jsou naše kaštany připálené znamená to, že jsme pánví dostatečně netřepali.
Při pečení nesmí zčernat a musí si zachovat typickou tmavohnědou barvu.
Postup přípravy vařených kaštanů:
Kaštany důkladně opereme a ostrým nožem nařízneme špičku každého plodu do kříže. Někdo toto nařezávání při vaření neprovádí.
Vložíme je do velkého hrnce a zalijeme vodou, aby byly ponořené. Hrnec zakryjeme pokličkou, vodu uvedeme do varu, snížíme příkon tepla a mírným varem kaštany vaříme asi 20 minut.
Vodu nesléváme, ale nádobu odstavíme na pět až sedm minut. Z hrnce pak nabíráme děrovanou naběračkou jen tolik kaštanů, kolik jich stačíme oloupat, dokud jsou horké. Odstraníme vnější i vnitřní slupku. Pokud kaštany zchladnou a nedají se dobře loupat, přihřejeme je.
Nespotřebované kaštany v menších množstvích rozdělíme do mikrotenových sáčků, které uložíme do mrazáku. Můžeme je tak kdykoliv rozmrazit a použít.
A ještě jeden recept našich babiček:
Příprava:
Slupky kaštanů na kulaté straně špičatým nožem příčně nařízneme ke špičce, aniž poškodímevnitřek. Do pařáku dáme 1/4 litru vody a 1 kg kaštanů. Vaříme 20 minut na 3. stupni. Po odpaření se dá zakrytý hrnec na stůl a každý si své kaštany oloupe sám. Ale najednou na talíř si dá jen 2–3 kusy. Každý dostane ještě misku smetany a jí si kaštany polévá. Místo smetany lez samozřejmě použít i šlehačku. K pití se dává sklenka červeného vína nebo čaj. Je to velmi dobré jídlo pro velkou společnost okolo stolu.
Tip : Kaštany je možno také připravit nouzově v mikrovlné troubě, ale přijdete částečně o jejich klasickou chuť a neodolatelnou vůni(samozřejmě opět nesmíte zapomenout naříznout). Pozor tato příprava je velice rychlá!!!! Kaštany se nahřejí velice rychle. Při tomto způsobu ale přijdete o výraznou chuť a vůni .
Existuje mnoho dalších způsobů pečení ,vaření ,ale vše je na stejném principu a popsali jsme pouze nejběžnější způsob .
http://www.jedlykastan.cz/vyzivova-hodnota-jedleho-kastanu-a-jeho-lecive-ucinky-1404041388.html
