Jak založit jedlý les - Establishing a Food Forest the Permaculture Way

Ke stažení zde:
http://uloz.to/x265aoQ/establishing-a-food-forest-the-permaculture-way-2008-avi
Titulky ke stažení zde:
http://www.ulozto.cz/xQspNVW/establishing-a-food-forest-titulky-cz-zip

Co je to Hmyzí hotel?

Jedná se o konstrukci většinou ze dřeva, vyplněnou různými druhy přírodních materiálů. Jak z názvu vyplývá, tato stavba slouží hmyzu, a to především samotářským druhům, které ji využívají jako bezpečný úkryt pro svá vajíčka, ze kterých se vylíhnou larvy a po zakuklení následně i dospělí jedinci. Tyto druhy vyhledávají ke kladení vajíček nejrůznější škvírky, dutinky ve dřevě, rostlinných stoncích, ve zdech nebo v zemi a jsou v přírodních a ekozahradách významnými pomocníky, kteří brání přemnožení jiných druhů hmyzu, které konvenční zahrádkář vnímá jako škůdce.

Materiálem, který se ke stavbě hmyzího domu používá, jsou proto například nařezaná stébla rákosu a miříkovitých rostlin, řezané a předvrtané bezové větvičky, snůpky slámy, vrtané cihly, navrtaná dřeva a špalky, odnímatelné úlky se senem pro zimování slunéček a motýlů, pláty kůry jako úkryt pro ploštice, šišky, miniaturní kamenné zídky apod. Fantazii se rozhodně meze nekladou a každý druh přírodního materiálu, který může poskytnout úkryt by měl být v minimální míře zastoupen.

V dnešní době, kdy jsou sebemenší „vady na kráse“ na domech ihned odstraňovány, vyplňovány izolací apod., dříve běžné škvíry, spáry a jiné hmyzí skrýše rychle mizí. Na zahradách už se také tak často neobjevují nevzhledná, ale pro hmyz tolik užitečná zákoutí nepropustných křovisek, zapomenuté složené dříví nebo kupky kamenů (pro ekozahradníky – prales). Proto je taková stavba hmyzího hotelu, zvlášť ve městech, prospěšná.

Ve hmyzím hotelu nalezne úkryt blanokřídlý hmyz (zejména samotářské včely čalounice a na ně vázané krásné drobné vosičky - zlatěnky - vše člověku naprosto neškodní a neútoční živočichové s velmi zajímavými životními projevy). Dále různé druhy ploštic, motýlů, brouků včetně slunéček a zlatooček. Méně romantičtí ale více praktičtí jedinci mezi námi ocení přítomnost nenahraditelných škvorů a pavouků.

Hmyzí hotel je dobrá příležitost ke studiu života hmyzu, který nás obklopuje. Pokud budete chtít na svoji zahradu přilákat určitý druh hmyzu, není nic jednoduššího než zjistit v jakém prostředí žije a kam klade vajíčka a připravit mu hotel přímo na míru. Důležité je ale, aby měl na vaší zahradě (v okolí svého hotelu) dostatek potravy. Jinak ho do vašeho Hiltónu nedostanete i kdyby jste se přetrhli.  

Hotely se umisťují nejčastěji na stěnu budovy ale i na kmen stromu nebo kůl (výborně se na hmyzí hotel hodí staré nevykopané vysoké pařezy, řádně  ze stran vyvrtané a prošpikované. Na zahrady, meze, stráně, slunná stanoviště v závětří orientovaná nejlépe na jihovýchod či jihozápad, 0 až 2 m nad zemí. Míra obsazení hmyzem záleží na zachovalosti prostředí v okolí a jak už jsem zmiňoval na přítomnosti potravy pro hosty (někdy je třeba přeinstalovat na vhodnější místo), ale výsledek nezřídka předčí očekávání.

Po přečtení několika kratších zdrojů na internetu sepsal LF

Výroba hmyzího hotelu:
http://ekoklubgch.blogspot.com/2011/10/vyroba-hmyzich-budek.html 

Jak kompostovat na zahradě i v paneláku

Třídění biologického odpadu a jeho kompostování je nenáročné a jednoduché. Stačí mít jen vhodný kompostér a vědět jak na to. Vyrobte si doma přírodní kvalitní hnojivo a ulehčete svému koši od odpadu.

Chcete začít třídit bioodpad a nevíte jak a co s ním? Poradíme vám, jak založit kompost. Že nemáte zahradu? Kompostovat se dá i v bytě.

Důvodů k třídění biologického odpadu je hned několik. Snížíte až o čtyřicet procent množství směsného odpadu v domácnosti, zbavíte se zápachu v odpadkovém koši, vyrobíte si kvalitní hnojivo pro vlastní potřebu a navíc vracíte do půdy to, co z ní berete a co jít tedy chybí.

„Přímo na kompostu můžete pěstovat zeleninu!“

Třídit biologický odpad a následně jej kompostovat dnes mohou všechny domácnosti, od rodinných domků až po panelové byty. Existuje mnoho kompostovacích pomůcek – například kompostovacích sáčků, přes koše až po kompostéry. Prodávají se převážně v e-shopech, ale dají se také vyrobit doma podle různých návodů na internetu.

Bioodpad musíme v kuchyni správně ukládat

Biologický odpad oddělujeme od ostatního odpadu. S každou slupkou však nechodíme na kompost, měli bychom tedy v kuchyni po ruce mít nějakou nádobu, kde budeme biologický odpad odkládat. Ideálně vybíráme nádoby, které větrají a odpad může schnout. Díky tomu nehnije a nezapáchá.

Odpad můžeme v kuchyni odkládat do plastového kyblíku nebo závěsného koše s víkem, nerezové nebo plastové misky, keramické nádoby nebo v kombinaci s kompostovatelnými pytlíky do děrovaného koše na papír.

Podle čeho vybíráme nádobu na bioodpad

Zvažujeme, kolik odpadu asi vyprodukujeme, jak často jej budeme vynášet do kompostéru a jak velká by tedy nádoba měla být. Průměrná čtyřčlenná rodina vytvoří týdně asi deset litrů odpadu, v létě možná o něco víc a v zimě naopak méně.

Měli bychom také myslet na to, jak těžkou nádobu vybrat. Záleží na tom, jak daleko budeme mít kompostér. Zda budeme s nádobou chodit přes celou zahradu nebo jen do předsíně. Například krásná keramická nádoba může být poměrně těžká.

Pokud budeme vynášet odpad často, nepotřebujeme víko, ale pokud třeba jen jednou týdně, je praktičtější kvůli vinným muškám mít nádobu raději s víkem. Poklop by měl jít snadno otevřít.

Nádobu je potřeba pravidelně vyplachovat, měla by tedy mít hladký povrch, aby vevnitř nezůstávala v nerovnostech neumytelná špína a měla by se vejít do dřezu, kde ji budeme vyplachovat.

Pro větší pohodlí můžeme do nádoby vkládat speciální kompostovatelné sáčky, které hodíme do kompostu či do kompostéru i s bioodpadem. Rovněž na trhu existují speciální odvětrávané košíky a držáky na kompostovatelné sáčky. Je na každém, kolik chce do nádoby investovat. Jestli chce vůbec něco kupovat nebo použít to, co už doma má.

Co všechno se dá kompostovat

Zahradní bioodpad vhodný ke kompostování	Domácí biodpodad vhodný ke kompostování	Odpad nevhodný ke kompostování
posekaná tráva	zbytky a slupky ovoce a zeleniny	kosti, odřezky masa, kůže
listí a větve	lógr z kávy a čajové lístky	oleje a tuky
plevel	skořápky z vajíček	popel z uhlí a cigaret
piliny, hobliny, kůra	skořápky z oříšků	prachové sáčky z vysavače
zbytky ovoce a zeleniny	zvadlé květiny a hlína z květináčů	trus masožravců
popel ze dřeva a dřevěných briket	zbytky brambor, rýže, těstovin, knedlíků	rostliny napadené chorobami
trus býložravců	podestýlka býložravých mazlíčků	materiály se zbytky barev a laků
peří, chlupy, vlasy	papírové ubrousky, kapesníky a lepenka	kameny

Jak udělat z bioodpadu kompost

Kdo bydlí v rodinném domku se zahradou, najde někde v rohu zahrady skryté místo, kde si může založit kompost, do kterého pak sype jak odpad z domácnosti, tak odpad zahradní. Šikovní zahradníci si jednoduchý kompostér vyrobí sami z přebytečných latí, ale i na trhu je spoustu různých plastových či dřevěných kompostérů. Existují i otočné kompostéry, ve kterých lze kompost snadno promíchávat nebo zateplené kompostéry, ve kterých je stabilní teplota a kompostují celoročně.

Skladba materiálu ke kompostování by měla být pestrá. Na dno kompostu patří hrubší materiál, který umožní provzdušnění kompostu a odtok přebytečné vody. Ale i ve vyšších vrstvách by se měly objevit nadrobno nasekané nebo nadrcené větve z prořezávky stromů a keřů, dřevní štěpka či hobliny.

Materiál bychom měli dobře promíchávat: vlhké se suchým, porézní s hutným materiálem, ale také uhlíkaté s dusíkatým. Čím je materiál starší, tmavší a dřevnatější, o to víc obsahuje uhlíku. Čím je čerstvější, šťavnatější a zelenější, tím obsahuje více dusíku. K rychlejšímu nastartování tlení můžeme přimíchat zralý kompost, rovněž přimíchání zeminy do kompostu zvyšuje kvalitu humusu.

Jak má správný kompost vypadat

Neměl by být přehnaně mokrý. Jakmile vezmeme trochu do ruky a zmáčkneme, neměla by z něj téct voda, ale zároveň by materiál měl držet pohromadě. Rozpadající se kompost vlhčíme vodou, příliš vlhký zase proložíme sušším materiálem.

Kompost potřebuje vzduch a vlivem tlení si sedá a přísun vzduchu se snižuje, je tedy dobré hromadu jednou za měsíc či dva promíchat. Kompost vznikne asi za dva až šest měsíců. Hodně zralý kompost za rok.

Můžeme si do něj zasadit dýně, tykve, cukety či okurky. Do kompostu uděláme jamky, které vyplníme zeminou, aby měl rostliny kam zakořenit. Listy rostlin pak kompost chrání před sluncem a lépe pak drží správnou vlhkost.

V bytě můžeme rovnou kompostovat

Kdo bydlí v bytě a nemá zahradu, kam by si umístil kompostér, může kompostovat rovnou doma ve vermikompostéru. Tento systém využívá schopnosti žížal přeměňovat rostlinné zbytky na velmi kvalitní organické hnojivo – vermikompost. Materiál se nemusí přehazovat, žížaly si jej zpracují samy. Vejde se na chodbu, na balkón, do garáže, dílny nebo kuchyně. Důležité je vždy zajistit pro žížaly optimální teplotu kolem 20 stupňů.

Lze jej snadno sehnat přes různé e-shopy, ale ti šikovnější si jej mohou sami vyrobit podle na internetu dostupných návodů. Žížaly můžete nasbírat, ale také se dají na začátku koupit a pak se už množí samy. Pokud ovšem odjíždíte na více než tři týdny, je potřeba žížalám zajistit přísun potravy.

Co dělat s hotovým kompostem

Vermikompost se dá použít k hnojení pokojových rostlin a nemusíte kupovat drahá hnojiva, ale můžete ho také vysypat na trávník před domem nebo darovat. Kompostem ze zahrady hnojíme zeleninové a květinové záhony, ovocné stromy, okrasné keře, zemědělské plodiny a trávníky. Vyzrálý kompost zapracujeme hráběmi do půdy v asi jeden až dva centimetry tlusté vrstvě.

Méně zralý kompost použijeme jako nástýlku, která brání růstu plevele a zapravíme ji do půdy až po dozrání. Nezkompostované zbytky můžeme zahrabat do půdy, zpracují je žížaly.

Kompostování samo o sobě je časově velmi nenáročné a kompostovat se dá přímo v domácnosti nebo na zahradě. Dá se koupit velké množství různých moderních kompostérů a na internetu jsou k dispozici různé návody na jejich výrobu. Díky kompostování vracíme půdě živiny a zároveň sami recyklujeme odpad.

Jolana Boháčková

http://www.nazeleno.cz/bydleni/jak-kompostovat-na-zahrade-i-v-panelaku.aspx

Bible ekozahradníka

http://www.ekozahrady.com/kniha_dotazy.htm

Po jaké zahradě toužíme?

1. Biozahrada

Tento typ zahrady odráží současné společenské trendy konzumace biopotravin. Je projevem odporu k pesticidům, umělým hnojivům a dalším chemickým přípravkům, snahy vypěstovat si zdravější produkty a zároveň si dopřát při fyzické práci na zahradě trochu pohybu a relaxace na zdravém vzduchu.

Pro inspiraci si můžete přečíst článek První soukromou ukázkovou přírodní zahradu u nás můžete i navštívit. Najdete v něm i řadu fotografií. 

2. Kuchyňská zahrada

Plodící neboli kuchyňská zahrada se umístila na pomyslné první příčce. Ne tedy jenom zahrada jako vizitka toho, co si mohu dovolit, čím chci ohromit souseda a hosty, ale zahrada, díky níž každý ví, co a jak jsem si vypěstoval. Jedním z důvodů oblíbenosti této zahrady je rozumná rozvaha, že rodina ušetří za nákupy a má k dispozici vlastní čerstvou zeleninu a ovoce.

3. Pohodová zahrada

Pohodová je pro nás prostě taková zahrada, ve které se cítíme dobře. Tento typ zahrady je snem všech velmi zaměstnaných lidí. Je totiž projevem touhy zbavit se návratem k přírodě stresu, smysluplně si dobít baterky nedaleko od svého domu a najít v zeleni optimismus a dobrou náladu.

...kráceno

Více informací včetně krásných fotografií u zdroje: http://hobby.idnes.cz/jaka-je-vase-zahrada-snu-pohodova-bylinkova-kuchynska-pfd-/hobby-zahrada.aspx?c=A120305_123644_hobby-zahrada_mce

Komposty mají smysl

http://www.kompostuj.cz/

Co je to Snězles?

Tento blog by měl být jednak osobním zápisníkem na cestě ke splnění snu mít vlastní zahradu a také pelmelem různých zdrojů informací, které se budou týkat právě zahradničení. Rád bych, aby tento blog fungoval jako inspirace pro všechny probouzející se, toužící a hledající zahradníky, kteří v sobě objevili touhu po návratu k Z(z)emi.

Mým snem není obyčejná toxická a kyselá zahrada plná uhlíku tak jak ji známe z mnoha případů v našem okolí. Nebudu psát o benzinových či elektrických sekačkách, o chemických hnojivech, o golfovém trávníku, o kosodřevinách či jiných okrasných jehličnanech…

Smysl nacházím pouze v zahradě, která je celá jedlá (proto Snězles), víceméně bezúdržbová (vyjma zeleninových záhonů a i ty aby vyžadovaly péči pouze ležérní), odpočinková a také je chemieprostá. Zahrada, která odpovídá pravidlům permakultury a zakládání přírodních a ekozahrad. Zahrada, kde má přednost poživatelnost, nezávadnost a rozbujelost veškerého života před nabubřelostí a okázalostí zelených pouští.

Budu se věnovat tématům jako: design zahrady, pravokořenné stromy, vodní plochy v zahradě, vysoké záhony, hmyzí hotely, včely, kosení kosou, kořenová čistírna, uchovávání vlastních potravin, recepty z vlastnoručně vypěstovaných potravin, kompostování, ekologické zahradní stavby, využití dešťové vody, bylinky – jejich pěstování, uchovávání a využití, sluneční pasti, původní rostliny, fauna v zahradě, prales, mulčování a tak podobně. Nejdříve teoreticky a posléze prakticky s přiloženými fotkami.

Vítejte v prostoru harmonie člověka s přírodou.